Fyzikální vlastnosti
Zlato je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý,
ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Latinský název: Aurum
Chemická značka: Au
Pořadí v periodické soustavě prvků: 79
Skupina: vzácné kovy
Nejčistější vyrobené zlato má ryzost: 999,9999
Rozpouštění: v lučavce královské
Počet protonů a neutronů v atomovém jádru: 79
Specifická hmotnost: 19,3 g/cm3
Odlitek kilogramu zlata: krychle o hraně 3,75 cm
Barva: žlutý kov, bílý kov, červený kov
Objeveno: archeologické objevy datují využití zlata na více jak 6000 let
Atomové číslo: 79
Atomová hmotnost: 196967 gm/mol
Měrná hmotnost: 19,3 kg/l (20°)
Bod tání: 1064°C
Bod varu: 2600 - 2864°C
Valence: 0,+1,/+2-,+3
Izotopy: monoizotopický prvek, v přírodě obsahující jediný nuklid 197Au. Izotop 197Au79 má poločas rozpadu větší než 3x 1016 let. Je známo 20 umělých radioizotopů s poločasem rozpadu nepřesahující 185 dní.
Poloměr atomu zlata: (AuI)1,44 Å
Poloměr iontu zlata: (AuI)1,37 Å
Ionizační potenciál: (AuI) 9,23 eV, 213 kcal/mol, (Au III) 20,0, eV, 473 kcal/mol
Počet neutronů: 118
Přebytek neutronů: 39
Elektronové obaly v radonové konfiguraci: 14 10 1
Energetický koeficient mřížky: Au (I) 1183
Iontový potenciál: Z/r: Au (I) 0,73 Au (III) 3,30
Krystalografická soustava: 4/m 3 2/m
Další vlastnosti:
Na zlato téměř nepůsobí vnější vlivy a nepodléhá korozi.
Je odolné vůči kyselinám, zásadám i solím.
Zlato je v periodické soustavě prvků ve skupině 1 B, společně se stříbrem a mědí. Některými chemickými reakcemi se zlato velice podobá chemickým reakcím atomů stříbra.
Zlato je odolné vůči taveninám alkalických hydroxidů až do teploty přes 400°C.
Rozpouští se však za přítomnosti kyslíku v alkalických roztocích kyanidů. Sloučeniny zlata jsou jednomocné a trojmocné valence. Nejdůležitější sloučeniny jednomocného zlata jsou komplexní kyanidy.
Rafinace zlata se provádí pomocí chlóru, který probublává roztaveným zlatem a vytváří s nečistotami chloridy, které vytvoří pěnu na povrchu taveniny. Proces je nutno ukončit při dosažení ryzosti 995, kdy se na povrchu taveniny objeví i purpurové páry chloridu zlata.
Zlato je také neobyčejně tažné a kujné. Lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů. Z 1g zlata lze vyrobit fólii o ploše až 1 m² tlouštky 230 atomů, tj. z 1 cm3 asi 18m2.
A také lze z 1g zlata vytáhnout drát dlouhý 165 metrů o průměru 20 mikrometrů.
Do roku 2014 bylo vytěženo cca 175 000 t zlata.
To je krychle o hraně asi 21 metrů.
Jedna tuna zlata je krychle o hraně 37,27 cm.
Jedno kilo zlata je krychle o hraně 3,7 cm.
