top of page

Fyzikální vlastnosti

 

Zlato je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, 

ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. 

 

Latinský název: Aurum

Chemická značka: Au

Pořadí v periodické soustavě prvků: 79

Skupina: vzácné kovy

Nejčistější vyrobené zlato má ryzost: 999,9999

Rozpouštění: v lučavce královské 

Počet protonů a neutronů v atomovém jádru: 79

Specifická hmotnost: 19,3 g/cm3

Odlitek kilogramu zlata: krychle o hraně 3,75 cm

Barva: žlutý kov, bílý kov, červený kov

Objeveno: archeologické objevy datují využití zlata na více jak 6000 let

Atomové číslo: 79

Atomová hmotnost: 196967 gm/mol

Měrná hmotnost: 19,3 kg/l (20°)

Bod tání: 1064°C

Bod varu: 2600 - 2864°C

Valence: 0,+1,/+2-,+3

Izotopy: monoizotopický prvek, v přírodě obsahující jediný nuklid 197Au. Izotop 197Au79 má poločas rozpadu větší                než 3x 1016 let. Je známo 20 umělých radioizotopů s poločasem rozpadu nepřesahující 185 dní.

Poloměr atomu zlata: (AuI)1,44 Å

Poloměr iontu zlata: (AuI)1,37 Å

Ionizační potenciál: (AuI) 9,23 eV, 213 kcal/mol, (Au III) 20,0, eV, 473 kcal/mol

Počet neutronů: 118

Přebytek neutronů: 39

Elektronové obaly v radonové konfiguraci: 14 10 1

Energetický koeficient mřížky: Au (I) 1183

Iontový potenciál: Z/r: Au (I) 0,73     Au (III)  3,30

Krystalografická soustava: 4/m 3 2/m

 

Další vlastnosti:

Na zlato téměř nepůsobí vnější vlivy a nepodléhá korozi. 

Je odolné vůči kyselinám, zásadám i solím.

Zlato je v periodické soustavě prvků ve skupině 1 B, společně se stříbrem a mědí. Některými chemickými reakcemi se zlato velice podobá chemickým reakcím atomů stříbra.

Zlato je odolné vůči taveninám alkalických hydroxidů až do teploty přes 400°C.

Rozpouští se však za přítomnosti kyslíku v alkalických roztocích kyanidů. Sloučeniny zlata jsou jednomocné a trojmocné valence. Nejdůležitější sloučeniny jednomocného zlata jsou komplexní kyanidy.

 

Rafinace zlata se provádí pomocí chlóru, který probublává roztaveným zlatem a vytváří s nečistotami chloridy, které vytvoří pěnu na povrchu taveniny. Proces je nutno ukončit při dosažení ryzosti 995, kdy se na povrchu taveniny objeví i purpurové páry chloridu zlata.

 

Zlato je také neobyčejně tažné a kujné. Lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů. Z 1g zlata lze vyrobit fólii o ploše až 1 m² tlouštky 230 atomů, tj. z 1 cm3 asi 18m2.

A také lze z 1g zlata vytáhnout drát dlouhý 165 metrů o průměru 20 mikrometrů.

Do roku 2014 bylo vytěženo cca 175 000 t zlata.

To je krychle o hraně asi 21 metrů.

 

Jedna tuna zlata je krychle o hraně 37,27 cm. 

 

Jedno kilo zlata je krychle o hraně 3,7 cm.

bottom of page