Proč investovat do fyzického zlata?

           Protože říše zanikají, ale zlato zůstává !

 

         Zlatými poklady jsou poseté celé dějiny lidstva.

       Stejně jako bylo dobré zlato pro Šalamouna, Inky,

         Temláře, krále anebo centrální banky, stejně tak 

                         je dobré mít i dnes svůj 

                        rodinný zlatý poklad.

 

Vyznat se v labyrintu finančních produktů, fondů, akcií, derivátů a 

dalších investičních produktů a účinně zvládat rizika s tím spojené,

není vůbec jednoduché. Určitě je jednodušší mít část svého majetku uloženou ve svém vlastním rodiném zlatém pokladu.

Hmotný produkt

Uchovatel hodnoty 

Diverzifikace portfolia 

Nezničitelné  

Koncentrované 

Světové platidlo  

Likvidní 

Daňově nezatížené 

Výchovné 

Bezpečné 

Jistota hodnoty  

Pojištění měnového rizika  

Limitované zásoby  

Dává svobodu a nezávislost 

odolný proti inflaci, válkám, krizím a jiným šokům, hyperinflace, měnová reforma

uchovává hodnotu majetku, inflace zlatu přidává na hodnotě

rozložení majetku mezi různé druhy aktiv, pravidlo tří loukotí

vydrží vice než jiný majetek, nehoří, nezrezne, nestárne, chemicky stálé

velký majetek v malém objemu - snadná úschova, přenos

uznávané a mezinárodně akceptované

kdykoliv rychle směnitelné za peníze či jiné zboží, je dělitelné

neplatí se DPH a daň ze zisku (viz. záložka zákon o DPH)

respekt k hodnotě majetku po generace

slitky jsou certifikované a očíslované

fyzické zlato nemůže zbankrotovat

při oslabení domácí měny centrální bankou

omezené zásoby s horší efektivitou vytěžnosti

je anonymní

 

1) Hmotný produkt odolný proti inflaci, válkám, krizím a jiným šokům v ekonomice

Inflace - znehodnocení peněz

Inflace je většinou ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz. Změnu cenové hladiny za určité období udává míra inflace, která se vypočítává jako poměr vybraného cenového indexu na konci a na začátku období. Nejpoužívanějšími cenovými indexy jsou index spotřebitelských cen - CPI, index cen výrobců- PPI a deflátor HDP.

 

Inflace se tedy měří dle zvýšení cen u výrobků a služeb v tzv. spotřebitelském koši za určité období.

Jenže tady se výsledky dají snadno manipulovat. Když ceny určitých výrobků výrazně vzrostou, tak se dají nahradit jiným zbožím, které zlevňuje, např. TV nebo PC. Toto zboží ale nekupujeme každý den, narozdíl třeba od potravin.

 

Průměrná inflace v ČR za 2012-2014 je 1,7%. Toto je statistika.

Jenže realita např. u potravin, které potřebujeme každý den je úplně jiná. Ceny rostou o mnoho více, např. chléb z 15Kč na cca24Kč, jogurty z 8Kč na cca 15Kč atd. Toto je reálná inflace.

 

Inflace se ovlivňuje i dalšími vlivy jako jsou růst nebo pokles úrokových sazeb, nákup státních dluhopisů nebo tzv.

Kvantativní uvolňování - QE, které v současné době realizují ve velké míře mnohé centrální banky, např.:

  • USA měly již 4. QE. QE 1+2+3 cca 3 biliony USD, QE 4  cca 1,66 bil. USD

  • BOJ cca 700 mld. USD ročně

  • BOE cca 400 mld. USD

  • ECB cca 1,1 bil. EUR/18 měsíců

  • čínská, australská, ruská a mnoho dalších.

Jak to asi může dopadnout, když většina centrálních bank pumpuje do ekonomiky obrovské množství peněz? 

Když jedna skončí zase začne druhá. Proč? Protože kdo v současné chvíli tiskne méně, tak prohrává..

Zní to poměrně drsně, jenže ..

 

Centrální banka se snaží tiskem peněz svojí měnu oslabit proti ostatním,

protože v tu chvíli je export do ostatních ekonomik levnější a vyváží se

lépe. Jenže když to dělají všichni ? Tak s tím prostě nemohou přestat ..

A když se jim podaří vyvolat inflaci cca 10%, tak se jim bude snadněji

splácet znehodnocený dluh.

 

Bohužel ale drobný spořivý střadatel v tu chvíli přišel o dalších 10% svého majetku. 

 

Hyperinflace 

Pokud se inflace dostane zcela mimo kontrolu, bude silně narušeno fungování ekonomiky a poškozena její schopnost vyrábět a dodávat zboží. Hyperinflace může vést k nahrazení národní měny zahraniční měnou, lokálními měnami nebo k částečnému či úplnému přechodu na směnný obchod. Příkladů hyperinflace je v minulosti celá řada, např.:

Vyjádření měsíční míry inflace:

  • Německo po první světové válce (rok 1923 – 32 400 %)

  • Maďarsko po 2. světové válce (1946 – 41,9 biliard  %)

  • Polsko v roce 1923

  • Nikaragua a Brazílie v roce 1990

  • Rusko v roce 1992 (2508,8 %)

  • Bolívie v roce 1985

  • Zimbabwe od roku 2007 do roku 2009 (2007 24 tis až

         100 tis %, v červnu 2008 dosáhla 11,27 milionů %, v

         prosinci 2008 231 milionů %, na konci roku 2009 však

         již jen asi 5.1 %)

 

Znehodnocování měny probíhalo v celé historii lidstva.

V minulosti se znehodnocovali zlaté mince i v domáctnostech, obrušováním a okrajováním okrajů. Proto se později začali mince razit s vroubkovanými okraji.

Když bylo potřeba znehodnotit měnu, kde platidlem byli mince, nahradil se drahý kov levnějším.

Od dob, kdy byly zavedeny papírové bankovky, bylo znehodnocování měny podstatně jednodušší. 

 

První nekryté bankovky v minulosti

Někdy vláda, aby mohla zvýšit své příjmy (typicky z nutnosti financovat válku), dovolila některé bance vytisknout více bankovek, než kolik bylo měnového kovu v jejích trezorech. Pokud by se všichni držitelé bankovek rozhodli směnit své bankovky zpět za zlato, banky by nemohly uspokojit všechny. Za normálních okolností by takový krok vedl všechny depozitory k tzv. runu na banku, tzn. k překotnému pokusu vybrat své zlato dříve, než to udělají ostatní držitelé bankovek. Proto vláda obvykle osvobodila dotyčnou banku z nutnosti na požádání vydat komoditu, banka tedy mohla vytisknout více peněz bez nebezpečí bankrotu a oplátkou musela poskytnout půjčku vládě. Někdy též státy vydávaly své vlastní nekryté peníze - státovky. Jinými slovy státy prováděly inflaci. Fakticky šlo o dodatečné zdanění obyvatelstva, jehož peníze ztratily část své hodnoty, kterou tak získala vláda. Takové zdanění bylo pozvolné a nenápadné a tedy méně nepopulární, než například zvyšování daňových sazeb. Při jedné z takových inflačních epizod vznikla i Bank of England, která navíc získala za své služby koruně i práva velmi podobná současným emisním monopolům centrálních bank.

 

Inflace je tedy určitá forma plíživého znárodnění. 

 

Je ale méně bolestivá, než tzv. měna, která proběhla v Československu v roce 1953.

Československá měnová reforma  

provedená  1.6. 1953,  kterou  se  tehdejší  komunistická 

vláda snažila dosáhnout  znehodnocení měny, vypořádat

se  s  přídělovým  systémem,  zastavit  černý  trh  a  také

snížit poměr poptávky vůči chudé  poválečné nabídce. A

také potřebovali, aby většina obyvatel na tom byla stejně.

Tehdejší  mocí  byla reforma prezentována jako vítězství 

pracujícího lidu a úder buržoazii.

 

Důsledkem však bylo znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů všeho obyvatelstva a pokles jeho životní úrovně.

Navzdory tvrzení prezidenta republiky Antonína Zápotockého, který ještě v pátek 29. května večer  ve svém rozhlasovém projevu veřejnost lživě ujišťoval, že „naše měna je pevná a měnová reforma nebude, již dalšího dne po páté hodině večerní však předseda vlády Viliam Široký v rozhlase oznámil, že stávající bankovky budou platit pouze do konce měsíce. Počínaje 1. červnem byly vyměňovány za nové, které byly již v předstihu vytištěny v Sovětském svazu. Za účelem dosažení svých cílů poškodila měnová reforma velké množství drobných i velkých střadatelů, živnostníků a obchodníků, kteří přišli o provozní kapitál.

 

Co se tedy stalo?

Zatímco hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala v poměru 5:1 (pouze však u osob, které nepoužívají námezdní práci). U všech ostatních forem šlo již o poměr 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz. Vklady u peněžních ústavů do 5 000 Kčs včetně byly přepočítávány v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz, vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, ty do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1. Právě tento krok většina obyvatel pochopila jako velkou krádež, tím spíše, že členové komunistické strany dostali často lepší kurs, který navíc nebyl vázaný na výši částky. V některých městech došlo po reformě k nepokojům, zejména mezi dělníky. Největší odpor vzbudila měnová reforma v Plzni, kde byl její dopad ještě zvýrazněn tím, že plzeňská Škodovka úmyslně vyplatila mzdy dříve, před reformou (tzv. plzeňské povstání). Nepokoje byly potlačeny silou.

Vklady složené na nové vkladní knížky po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1. Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1. Zůstatky na účtech organizací JZD se přepočítávaly 5:1. Průměrně došlo k celkovému přepočtu 10:1 (Vklady ve státní spořitelně před měnovou reformou 9 000 000 Kčs, po přepočtu 930 000 Kčs). Čtyři dny po reformě bylo vyměněno 49,1 miliardy starých korun za 1,4 miliardy nových (tedy průměrně 35:1, přičemž změna cen byla zhruba 10:1 až 5:1).

 

2) Uchovatel hodnoty - uchovává hodnotu majetku, inflace zlatu přidává na hodnotě

 

Toto je jedna z nejdůležitějších vlastností zlata. 

   Co to ale vlastně znamená? Znamená to, že 

    určitou věc nebo službu si mohu koupit za 

   stejné množství zlata, ikdyž cena v penězích 

          se po určité době výrazně zvyšuje,

                          viz. obrázek.

 

 

 

  Inflace, která znehodnocuje papírovou měnu, 

           zlatu naopak přidává na hodnotě.

Dlouhodobě udržitelná je pouze nulová inflace, ale žádná centrální banka necíluje inflaci na nulu. Vyspělé ekonomiky cílují inflaci mezi 1% a 3%. To nutně vede k tomu, že papírová měna postupně ztratí svojí hodnotu.

 

Americký dolar - jeho historie, vývoj a hodnota

Ve Spojených státech byl americký dolar zaveden 6. července 1785 a 2. dubna 1792 byl redefinován v rámci výnosu Mint Act (též Coinage Act of 1792). Ten jej definuje jako stříbrnou minci specifikované hmotnosti, ražený státní mincovnou. Spolu s dolarem definoval i zlaté mince, tzv. eagly. Hodnotu dolaru spjal s hodnotou stříbra a zlata v poměru:

 

​1 USD=371 až 416 grainů stříbra,

10 USD=247 až 270 grainů zlata, 

 

Grain (symbol gr) je fyzikální jednotka hmotnosti. Nyní je jeden grain roven přesně 64,79891 miligramům ve všech anglických systémech měr a vah.

 

Takže v roce 1792 měl 1 USD hodnotu 1,68477 g zlata, tzn. 1g=0,5936 USD

Dnes stojí 1OZ zlata (31,1 g) 1.200 USD, tzn. 1g=38,5 USD, tzn, že 1 USD má hodnotu 0,0259 g zlata

Za posledních 100 let ztratil USD 

              95% své hodnoty. 

 

  Postupně ztrácí svůj vliv, kredit a 

    statut Světové rezervní měny.

Česká koruna:

Od roku 1954 do roku 2014 je průměrná roční inflace 4,78%. Na tomto kalkulátoru se můžete podívat, jak koruna v určitém časovém úseku ztrácela svou kupní sílu.

 

 Na co by vám např.v roce 1954 stačilo 100 000 korun, na to byste v roce 2014 potřebovali 1.571.900 Kč.

3) Diverzifikace portfolia - rozložení majetku mezi různé druhy aktiv

 

Váš majetek je soubor všeho, co vlastníte, tzn. finanční produkty, nemovitosti, zlato, veterán, obrazy atd..

 

Diverzifikace je zaříkávadlo mnohých bankovních a investičních poradců. Co to ale znamená?

Je to strategie investování, která se snaží snižovat rizika tím, že se nespoléhá na jediný produkt, nýbrž rozděluje majetek do různých tříd aktiv, do různých oblastí, drahých kovů, nemovitostí, cenné papíry různých firem, fondů, derivátových produktů, měn, umění, oblíbených veteránů (staré automobily pro sběratele) a podobně.

 

Asi nejlepší je velmi známé babičino doporučení: „Nikdy nedávej všechna vajíčka do jednoho košíku.” 

Diverzifikace je nástroj na vytvoření komplexního porfolia.

Cílem portfolia je minimalizovat riziko celkové ztráty majetku.

Dobré portfolio funguje tak, že v případě poklesu hodnoty jedné části majetku, ty ostatní části svou hodnotu zvyšují.

 

Každá část portfolia má svá specifická rizika, např. obrazy a 

umění - odborná znalost, módnost,falzifikát atd. Mnoho investorů 

si myslí, že investování do nemovitostí je bezpečné,  ale stejně jako

u ostatních aktiv i nemovitosti mají svá rizika. Jsou podrobně 

popsané v záložce realitní činnost.

Příklady špatné diverzifikace:

 

Příklad č.1: Investice do 10 fondů není správná, protože jsou investice zaměřené pouze na fondy. Takové portfolio může fungovat v krátkém horizontu, když nejsou žádné problémy. Ale ve střednědobém období, např. při nějaké krizi, může dojít k obrovským ztrátám, které nejsou vyváženy jinou částí portfolia, která by ztrátu vyvážila. 

 

Příklad č.2: Máte zainvestováno do nemovitostí. Vlastníte např. rodinný dům, kde bydlíte. Dále byt, který pronajímáte a stavební pozemek za cca 3 mil. Kč. Na hotovosti cca 300.000Kč.

Něco se stane, třeba finanční krize pořadové číslo x. Můžete přijít o zaměstnání nebo Vám ukradnou automobil. Nic z toho Vám samozřejmě nepřeji. Hotovost rychle ubývá a nemovitosti dříve v hodnotě cca 10 mil. Kč ztrácejí hodnotu. V krizi je to normální. Investoři mají obavy o budoucnost a nikdo nechce nic kupovat a všichni vyčkávají, protože později budou ceny nemovitostí nižší. A vy musíte Vaší nemovitost prodat za o mnoho menší cenu, než jakou má hodnotu.

Nebo vedle Vašeho pozemku postaví něco, co výrazně sníží hodnotu pozemku atd. Nebo se např. vedle Vašeho bytu nastěhujou velmi hluční a početní nájemci. 

Takže taky nevyvážené portfolio, protože v případě potřeby a komplikací už není kam sáhnout ..

 

Takže i na nemovitostech je mnoho rizik. Jediná možnost, jak přežít jakoukoliv pohromu bez poklesu Vašeho rodinného jmění, je mít dobře diverzifikované portfolio.

 

Loukoťový systém - Pravidlo tří loukotí

Je to jedinečné investiční pravidlo, které zatím nikdy nezklamalo! Tímto pravidlem se vždy řídili Židé, Číňani a scientologové. Jejich legendární bohatství je z větší části založeno na striktním dodržování Pravidla tří loukotí.

 

Jak to funguje? Představte si staré loukoťové kolo, které má 3 loukotě. Každá loukoť představuje něco jiného.

  • První loukoť jsou cenné papíry např. akcie, dluhopisy, fondy, deriváty, hotovost atd.

  • Druhá loukoť jsou nemovitosti např. pozemky, lesy, rodinné a nájemní domy, byty.

  • Třetí loukoť jsou drahé kovy, mezi které patří zlato, stříbro, platina, paladium.

     

Toto kolo se pomalu otáčí stejně jako ekonomické

cykly. Vždy, když je jedna loukoť, tzn. třetina portfola, 

v poklesu, další třetina tento pokles hodnoty výrazně 

převýší svým zhodnocením. 

 

Zlato je pro smyluplné portfolio velmi důležité, protože 

vůčí dolaru a akciím se chová anticyklicky, tzn. že pokud 

akcie a dolar klesají, cena zlata poroste.  

 
 
 

4) Zlato je nezničitelné. Dokonce po mnoho století zůstává stále přirozeně krásné.

 

Zlato je mimořádně trvanlivé, nestárne, nehoří, nerezne, nesublimuje, nerozpuští se ve vodě a je odolné vůči povětrnostním i chemickým vlivům. Pevnost a tvrdost zlata je možné zvýšit přidáním jiných kovů. Z plošných spojů, telefonů a další elektroniky se dá recyklovat. 

Pozlacené průhledné plastické fólie mají vynikající odrazivost světelných a tepelných (infra-) paprsků. Zlatá fólie může chránit před únikem tělesného tepla (např. v porodnictví nebo v extrémních přírodních podmínkách).

Zlato je i chemicky velmi odolný kov. Z běžných anorganických kyselin reaguje pouze s lučavkou královskou.

 

5) Zlato je koncentrované

Velká výhoda zlata je, že i velmi malé množství má vysokou hodnotu. Zlato je tedy velmi snadno přenosné např. v kapse a snadno ho schováte nebo uložíte. Je ale potřeba si namalovat přehlednou mapu :-).

Zkuste si v případě potíží zabalit do tašky např. pozemek. 

 

6) Světové platidlo                    

Zlato a mince z něj ražené byly po tisíciletí rozšířeným platidlem. Pro měkkost zlata se z něj velice dobře razily zlaté mince. Zlato bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 př. n. l.

Zavedení peněz předcházela přírodní platidla. Mušle, kameny, plátno atd. Drahé kovy měly i svoji vlastní užitnou hodnotu a přitahovali i svým leskem. Peníze začínají ražbou, která měla zaručovat váhu a ryzost dané mince. 

Kromě toho měly velmi malý objem a daly se téměř libovolně odvažovat a dělit.

První mince v západní civilizaci vznikly

koncem 7. století př. n. l. ve městech Malé 

Asie, kde se kapky elektra (přírodní směsi 

zlata a stříbra) označovaly raženou značkou                 města či panovníka a nazývaly statér.

První nejznámější zlaté mince na našem 

území jsou zlaté keltské mince statéry 

známé jako duhovky (nacházené po dešti).

 

Protože se ve Středomoří užívaly jak zlaté (na východě), 

tak také stříbrné (v Řecku) a bronzové (Řím) mince, 

vznikly také různé měnové systémy a císař Konstantin I. zavedl roku 312 první jednotnou zlatou měnu o váze 4,5g

                                Solidus.

Zlaté mince ve středověku a novověku

  • Arabské zlaté mince byly zprvu napodobeniny byzantských solidů, později vznikly arabské dináry.

  • Mezi významné měny v Itálii patřily od roku 1252 florentské florény (3,5 g zlata) a od roku 1284 benátské dukáty (od názvu vévodství Ducatus), ražené z byzantského, později i uherského zlata.

  • Frank vznikl jako původně francouzská mince z roku 1360, název podle textu Francorum rex.

  • Anglická guinea se razila v letech 1663 až 1816 a původně měla 20, od 17. století 21 shillingů.

  • Ruský imperiál vznikl roku 1755 a rovnal se 10 rublům.

  • Jihoafrický Krügerrand (podle P. Krügera, prezidenta Transvaalu) byla rozšířená obchodní mince o váze 31,1 gramu.

  • Luisdor (podle Ludvíka XIII.) se razil ve Francii od roku 1640 do roku 1803 a vážil 7,6 gramu.

  • Pistole dal razit ve Španělsku Filip II., 1556–1589, vážily 6,2 gramu.

  • Rýnský zlatý vznikl z dohody čtyř kurfiřtů roku 1386, vážil 3,39 gramu ryzího kovu a používal se i v českých zemích.

  • Sovereign se razil v Anglii od roku 1489, vážil 15,55 gramu a rovnal se 20 shillingům.

 

Americký dolar vznikl roku 1785 a do roku 1900 byl definován jak vůči stříbru, tak vůči zlatu. V letech 1900–1933 byl definován pouze vůči zlatu a roku 1934 byl radikálně devalvován o 41 %: zlatý obsah dolaru pak tvořilo 0,888671 g ryzího zlata.

 

           Zlato je uznávané a mezinárodně akceptované 

           nejen jako platidlo, ale i jako důležitá součást         

                         rezerv centrálních bank. 

 

 

 

 

 

 

 

       Centrální banky uchovávají velké zlaté rezervy a

    dokonce mnohé centrální banky nakupují ve velkém                     a akumulují zlato ve svých trezorech. 

                                   Proč?

      Třeba už nebude trpěno neustálé znehodnocování

                 papírových měn a bude nutnost 

                    podložit své měny zlatem.

 

   Mezinárodní měnový fond pracuje na změně metodiky

        vykazování zlatých rezerv centrálními bankami

       (doposud se v nich vykazovalo i zlato, které bylo

                „půjčeno“ obchodníkům za úrok a 

                       fyzicky v bance nebylo). 

 
 
 

7) Likvidní a směnitelné po celém světě       

Zlato už mnohokrát v historii byla jediná věc nebo platidlo, které byl někdo ochoten v tom okamžiku akceptovat při zaplacení nebo výměně zboží nebo i třeba při záchraně života.

Všichni na světě vědí, co je to zlato, co je to 1OZ - Trojská Unce, a kolik přibližně stojí. V případě potřeby je také snadno dělitelné.   

 

8) Daňově nezatížené

Investiční zlato dle zákona o DPH § 92 nepodléhá dani z přidané hodnoty.  

 

9) Výchovné                      

Většina lidí má v podvědomí zakódováno, že zlato je potřeba shromažďovat a neutrácet.

Tento respekt k hodnotě majetku v podobě zlata je znám po mnoho generací.           

 

10) Bezpečné    

Investiční slitky jsou certifikované a očíslované.

Jsou opatřeny dalšími prvky a nakonec zality do ochranného plastového obalu. 

 

Na slitku je vyznačen: 

  • Výrobce

  • Země původu

  • Hmotnost

  • Kvalita

  • Ryzost

 
 
 

11) Jistota hodnoty 

Není na světě nic konzervativnějšího, než je fyzické zlato. Fyzické zlato nemůže nikdy zbankrotovat. Krátkodobě může kolísat jeho hodnota díky určitým bankovním machinacím, ale tento vliv je vždy jen krátkodobý. V současné době se mění způsob ohodnocování zlata a manipulovat s cenou již nebude pro velké centrální banky tak snadné. Dokonce již byla v roce 2014 spuštěna burza Singapur Gold Exchange, kde se obchoduje pouze s fyzickým zlatem. Jsou velké tlaky na to, aby se papírová cena oddělila od té fyzické. Pak cena zlata začne férově stoupat bez dalších možností manipulace trhu.

 

12) Pojištění měnového rizika

Zlato se používá i jako pojistka proti oslabení domácí měny, tzv. devalvaci. 

 

Příklad: V říjnu 2013 oslabila ČNB  korunu kvůli podpoře ekonomiky a exportu. Kdo měl uloženy své úspory ve zlatě nebo v cizí měně na tom profitoval. Za poslední cca 3 roky koruna vyrazně oslabila proti EUR, USD, CHF i GBP. 

Kdo má majetek uložen ve zlatě, tak na tom velmi slušně vydělává.  

 

Zlato je pro smyluplné portfolio velmi důležité, protože vůčí dolaru a akciím se chová anticyklicky, tzn. že pokud akcie a

dolar klesají, cena zlata poroste. 

 

13) Limitované zásoby 

Zásoby zlata se odhadují tak na cca 20 let. Už nyní se těžaři potýkají s horší efektivitou výtěžnosti. Co se stane až nebude možné stále narůstající poptávku uspokojit? Katapultuje to cenu zlata do závratných výšin.

 

14) Dává svobodu a nezávislost

Pocit nezávislosti na systému a finanční nezávislosti je k nezaplacení. A navíc je anonymní.