Využití zlata

 

Podle odhadů je nyní vytěženo cca 172 000 tun zlata. 

Do roku 2006 bylo podle statistiky GFMS Ltd. 

vytěžených 158 000 tun zlata. Z nich bylo podle 

odhadů vytěžených až 66% zlata po roce 1950.

Přibližně polovina celosvětových zásob sa nachází v

podobě šperků. Přibližně 28 500 tun zlata bylo podle

oficiálních statistik v držbě centrálních bank a

přibližně 25 800 tun zlata bylo naakumulovaných

investičním sektorem.  

 

V zemi by mělo ještě čekat na vytěžení nejméně 

52 000 tun zlata.

Celková spotřeba zlata v jednotlivých odvětvích se odhaduje na: 10 % v průmyslu, 50 % ve šperkařství a 40 % v investicích. 

Šperkařství, pozlacování:

Ve šperkařském odvětví se ryzost zlata udává v karátech, které vyjadřují podíl zlata a dalších slitin. 

Jsou označeny tzv. puncem, který je rozdílný pro každou ryzost, viz. puncovní zákon.

 

Jeden karát představuje 1/24 zlata ve slitině:

  • 14 karátů/ryzost 585/1000, 14 dílů zlata + 10 dílů jiných kovů

  • 18 karátů/ryzost 750/1000, 18 dílů zlata +   8 dílů jiných kovů

  • 24 karátů/ ryzost 999,9/1000, čisté zlato

 

Šperkařské zlato můžeme také dělit i podle barvy:

  • žluté, 100% čisté ryzí zlato

  • bílé, moderní a oblíbené šperkařské zlato s příměsí palladia a niklu

  • červené, navíc další příměsi mědi

Samotné ryzí zlato je příliš měkké a šperky z něj zhotovené by se nehodily pro praktické použití. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vzniklou slitinu – vzniká tak v současné době dosti moderní bílé zlato.

Výroba a dovoz šperků a výrobků ze zlata podléhá puncovnímu zákonu. 

I velmi tenká folie - zlatý film na povrchu neušlechtilého kovu jej dokáže účinně ochránit před korozí. Pozlacování kovových materiálů se obvykle provádí elektrolytickým vylučováním zlata na příslušném kovu, který je ponořen do zlatící lázně a je na něj vloženo záporné napětí (působí jako katoda). Kromě toho zlacení zvyšuje hodnotu pokoveného předmětu, jako příklad mohou sloužit různé sportovní medaile, pamětní mince, bižuterie apod.

 

Na nekovové povrchy (dřevo, kámen) se zlato nanáší mechanicky, přičemž se využívá faktu, že zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů (z 1 g zlata lze vyrobit fólii o ploše až 1 m²). Zajímavé je, že tyto velmi tenké fólie mají při pohledu proti světlu zelenou barvu. V tomto případě má zlatá fólie na povrchu pozlacovaného předmětu funkci nejen ochrannou, ale i estetickou (pozlacené sochy, části staveb).

 

Bankovnictví a finanční spekulace:

Při obchodování se zlatem pro bankovní účely bývá zvykem označovat jeho hmotnost v trojských uncích, což je stará jednotka odpovídající 31,1035 g.

 

V investičním odvětví se  ryzost zlata udává buď v tisícinách vyjadřujících podíl zlata ve slitině (např. 999,9/1000).

Ve fyzické formě, což je nejkonzervativnější forma držení zlata, se dají nakoupit slitky a mince.

Velikosti investičních slitků jsou: 1g, 2g, 5g, 10g, 20g, 1OZ, 50g, 100g, 250g, 500g, 1000g.

Zlato, stejně jako jiné drahé kovy, je komodita, se kterou se obchoduje na světových burzách. Většinou ve formě tzv. derivátů, tzn. Futures na komoditní burze, dále v podobě tzv. certifikátů, zlatých fondů, ETF, atd.

Jedná se o tzv. papírové zlato.

 

Zubní lékařství:

Zlato je již dlouhou dobu součástí většiny dentálních slitin, tedy materiálů sloužících v zubním lékařství jako výplně zubů napadených zubním kazem nebo pro konstrukci můstků a jiných aplikacích. Důvodem je především zdravotní nezávadnost zlata, které je natolik chemicky inertní, že ani po mnohaletém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké a proto se aplikují jeho slitiny především s mědí, stříbrem, palladiem, zinkem, cínem, antimonem.

 

Průmysl:

Vzhledem ke své vynikající elektrické vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí je zlato velmi často používáno v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Hlavním oborem využití je zde především zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů v počítači (např. kontakty mikroprocesoru). Pro tyto účely se příslušné kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou zlatou vrstvou.

Zlato se využívá i ve sklářském průmyslu k barvení nebo zlacení skla. Na povrch skleněného předmětu se přitom nejprve štětečkem nanáší roztok komplexních sloučenin zlata v organické matrici. Po vyžíhání se organické rozpouštědlo odpaří a na povrchu skla zůstane trvalá zlatá kresba. Přídavky malých množství zlata do hmoty skloviny se dosahuje zbarvení skla různými odstíny červené barvy.

Zlato se v chemickém průmyslu používá jako katalyzátor.

Přidáváme-li roztok chloridu cínatého do kyselého roztoku chloridu zlata, získáme sraženinu, která má díky zlatu vyredukovanému z roztoku purpurovou barvu. Vznik této barevné sraženiny je používán jako citlivý test na zlato.

Sraženina má purpurovou barvu již při přítomnosti jedné částice zlata v 5 milionech části roztoku. Cassiova purpura se používá k barvení emailů a skel. Jedna částice zlata v 100 000 částicích skla vyvolává červenorůžové zbarvení, zatímco jedna částice zlata v 50 000 dílech skla dává rubínově červenou barvu

Zlato pro výrobu chemických sloučenin se prodává ve formě zrn a broků, případně desek a pásků. Zrna se používají při rozpouštění zlata v lučavce královské a zlata v elektrolytickém rozpouštění.

Platidlo:

Zlato a mince  z  něj ražené byly po tisíciletí rozšířeným 

platidlem. Pro  měkkost zlata se z něj velice dobře razily 

zlaté mince. Zlato bylo využíváno jako jistá forma peněz 

přinejmenším od roku 560 př. n. l.

 

Drahé  kovy měly i svoji vlastní  užitnou  hodnotu  a 

přitahovali i svým leskem.  Peníze začínali  ražbou, 

která  měla  zaručovat  váhu  a  ryzost  dané mince. 

Kromě  toho měly velmi malý objem a daly se téměř 

libovolně odvažovat a dělit.

 

 

 

Spekuluje se, že v současné době se znovu začínají razit v 

některých ekonomikách zlaté mince, které by měly být

základem nových měn, které budou podloženy zlatem, 

např. ruský rubl.

 

 

Mytologie:

V egyptské mytologii se věřilo, že bohové jsou ze zlata (tělo).

V řecké vystupuje zlato jako ichor (krev bohů a nesmrtelných),

zlatá jablka nesmrtelnosti (které hlídaly Hesperidky) i zlaté rouno.

Pro Inky bylo zase zlato symbolem Slunce (bůh Inti).

I Hélios putoval na zlatém člunu.

 

 

 

 

 

 

 

 

  A dnes centrální banky věří, že je zlato dokáže

   ochránit před systémovými riziky a potížemi.

             Proto, v součsnosti nakupují a

                 navyšují své zlaté rezervy.